pondělí 11. ledna 2016

Na rozhlednu v mlze?

Jasně!
Od té doby, co se nekojí, nikdo se neplazí ani po kolenou neposouvá, zkrátka od té doby, co nám krapet odrostly děti, si dovolujeme. My rodiče si dovolujeme naplánovat i takovýhle děsně drsný výlety. V mlze, v dešti, bahnu, větru. 

Ona, jak asi zkušení rodiče vědí, to není ani tak zkouška toho, co vydrží děti, ale zkouška toho, co vydrží rodiče. 

Prvním slabším článkem může být matka. Sbalit totiž vše potřebné na takovýhle výlet pro tři lidi je makačka. Všechno dostatečně teplé. Všechno dostatečně teplé ještě jednou v případě jakékoliv nehody. Něco pod zadek, až se dětem zachce svačiny. Pak taky tu svačinu. Čaj, palivko (mlska), jelení lůj, kapesníky.. 
A rukavice! Rukavice pro všechny! Ano, i ta matka potřebuje rukavice!
Ale věřte, že i s dětskýma náhradníma ponožkama na rukou se dá výlet v plískanici přežít, něco v nich i pofotíte,dokonce i ta koulovačka se dá, ale pak už vážně domů..

Druhým slabým článkem se může stát otec. Zatímco se matka stará o catering a garderóbu, otec zajišťuje doprovodný program a zábavu. Problém může nastat např. v případě, že otec uválí větší kouli než mikroš, ačkoliv mu bylo předem jasně řečeno, že on staví sněhulákovi břicho..
Dle míry rozbití mikroušů jsme pochopili, že to fakt neměl..
Stane se..

Ale věřte, že nakonec jsme byli všichni spokojení.
Na rozhledně nebyl nikdo a zamlžený výhled byl vážně snový.
Děti si z výletu ve finále pamatovaly víc hopsání v lese než nudle u nosu a zmrzlé palce.
A my, jako rodiče, jsme zjistili, že toho s mikroušema půjde zas o trochu víc.
Dobré vědět.










čtvrtek 7. ledna 2016

Swim Bag - kolekce leden

Ten pocit mě pohltí pokaždé, když došiju další várku Mls/SwimBagů.
S výsledkem jsem dost spokojená, jsem přesvědčená, že se budou líbit, 
už je vidím, jak je nosíte.

Všechny kousky si hezky vystavím a chodím k nim v pravidelných intervalech dělat ách. 

No a pak přijde ta další fáze. 
Fáze, kdy se dostaví ta známá otázka "jak to vyfotit".

Venku kosa, v bytě tma kombinovaná s absencí jakékoliv volné bílé zdi vhodné jako pozadí.
A v hlavě jasná představa, jak by fotka měla vypadat
=
Dlouhonohá modelka sedíc u bazénu šátrá ve Swim Bagu třeba pro brýle../
Velmi fotogenická modelka se vynořuje z bazénu, aby si ze svého fungl nového Swim Bagu vyndala plovací destičku. 

Že to taky vidíte, že jo?

Takže k téhle fotce budeme potřebovat:
  1. modelku
  2. dlouhé nohy
  3. bazén
  4. fotoaparát
  5. spoustu světla
  6. odvahu vzít foťák do vlhka
Po krátké inventůře musím zkonstatovat, že mám z výše uvedeného foťák. No, s trochou představivosti a přimhouřením oka i modelku:-)  

 Už zbývá jen naštelovat foťák na topení, aby se samospouštěl, doladit scénu, převlíknout modelku (modelka má manýry, hysterčí, že netuší, kde má v lednu najít dvojdílné plavky), nasadit čepici, plavecké brýle, tajně doufat, že nezazvoní pošťák nebo sousedka (protože kdo by si vzpomněl, že nemá úplně normální domácí outfit) a cvak:


cvak,


cvak,


cvak.


Uznávám, od prvotní myšlenky jsem se maličko odchýlila.

Ale chtěla jsem Vám fotkama sdělit, že SwimBagy jsou:

veselé,
elegantní,
sladěné,
přehledné,
kabelkového typu,
s uchy dlouhými tak akorát do ruky i přes rameno,
se zapínáním na magnet,
s třemi vnitřními kapsami na vše, co do bazénu potřebujete..

A to se mi, doufám, podařilo..







středa 6. ledna 2016

Tříkrálová

Vánoce byly podle představ, Nový rok se vydařil, dovolená se podařila, ale až dnes, stylově na Tři krále, na mě padla sváteční nálada. 

Asi ten sníh. Ten sněhulák, to topení obložený kombinézama a rukavicema, ze kterých pomalu odkapává. Koulovačka v předsíni, protože jsme prostě neodolali a bydlíme jen ve druhém patře, takže koule nestačily roztát. A tatínek to prý potřeboval, když kvůli práci nestíhá koulovačku přes den..

A abychom tu sváteční náladu završili, nechali jsme se vpodvečer lapit tvořivou.
A vyřezávali jsme (z balzy - to jde samo), brousili a šmirglovali a... 
A takhle to dopadlo:














Začínám pomalu propadat panice.. kam si ty jejich výtvory budu schovávat? Dokavaď byly 2D, ok, hromady papíru nikoho nezabijou, ale s timhle rozměrem? Babo raď..


středa 9. prosince 2015

Racek





Tyhle skřehotavce já vážně můžu. 

Že by teda potřebovali krmit, o tom dost pochybuju. Naopak, že by si pražští racci dovedli sehnat potravu sami, o tom, pro změnu, pochybuju hodně.

 Ale upřímně! Odoláte nenaházet jim zbytek svého rohlíku? 
Rohlíku svých dětí, muže, tchýně?

Oproti kačenám a labutím se alespoň snaží a předvádějí akrobacii, za kterou si nějaký ten žvanec zaslouží.

Připadám si u toho krásně dětsky. Radost velká, námaha minimální. 
Břicho ilustrativní, ne moje:-)













středa 25. listopadu 2015

A4 je nám malá..

od té doby, co jsme objevili papír na kreslení.
Velikost B2. To je taková, na kterou s klidem obkreslíte ročního mikrouška. 

Z Valentinské si je odvezete v úhledné roli. Do běžného turistického batohu narvete bez problémů dvě, kdo má zdatné děti, hamižnou duši a blízko domů, může to pojmout o něco velkolepěji.



Doma doporučuju vyčlenit minimálně jednu místnost (dle počtu malováníchtivých dětí), roli rozvázat, dát do plénu pastelky, uvařit si kávu/čaj a vklidu pozorovat, co se stane. Pro mě bylo nejlepší pozorovat pózy, ve kterých děti kreslí. V kleče, na kočičku, vleže.. Nohama pravděpodobně až příště.


Já sama bych nevěděla, co si s takovou plochou k malování počít. Oni ví a ví, že to tentokrát můžou rozjet ve ve velkém.


pondělí 23. listopadu 2015

Letos ve dvou

na Lipeneckém jarmarku..



Přijďte!

Třeba vyřešíte dárky na jednom místě. A třeba nebudete chvíli vědět o dětech, protože ty budou vánočně tvořit v dílničce. A třeba to pak vezmete přes řeku do Černošic do cukrárny.. A třeba si večer řeknete, že to byl fakt bezva vejlet, zabalíte dary a budete mít celý prosinec na vánoční rozjímání..


A my Vás, konečně, poznáme osobně..

čtvrtek 19. listopadu 2015

A vy to víte?

Proč mají sloni dlouhé choboty?

My to nevěděli a tak jsme vyrazili. 

Vyrábět choboty, vyrábět chrastítka, donekonečna se převlíkat v místní kostymérně.. 
(a zjistit, že samofotky v zrcadle z vás princeznu fakt neudělají:-)


No a pak, když už zazvonilo, rychle lístky, rychle sednout,


otevřít pusu a zírat. Od začátku až do konce.
Protože takovou Afriku, takovou jste ještě neviděli!