Malé orlí pero

za otužování máme v kapse..

Malé orlí pero = 150x otužení ve volé přírodě (rybník, řeka, potok) v jednom roce.
Nemilosrdně, v létě, na podzim, v plískanici, sněží/nesněží.

Začali jsme loni v červenci a co si pamatuju, přišla mi ta voda ve Vltavě děsně studená, i když okolo vládly čtyřicetistupňová vedra.. Zvědavě jsem ponořila teploměr do vody a v červenci naměřila 13°C.
Osvěžující to bylo.

Paradoxně z té letní "pohodičky" nemám žádnou fotodokumentaci.
Nedovedu si to vysvětlit, ale největší počet cvaknutí foťáku proběhl v těch nejšílenějších klimatických podmínkách.

Podzim ještě šel:

to jsme se koupali v pěti stupních (vzduch)

pak přituhlo...

Údaj na teploměru byl pořád stejný. 5°C. Tentokrát ale voda.

i v noci..

Je to zkouška, ne že ne.

Je to zkouška,

• jestli vůbec vydržíte. Ono vypravit se každý den k vodě s tím, že do ní vlezete, chce morál. A já s jistotou můžu říct, že kdybychom na tenhle cíl nebyly dvě, už bych nechodila
• jestli jdou sladit dva harmonogramy matek dohromady
• jestli pokoříte včerejší počet temp
• jestli jste ochotní se nasoukat do mokrých plavek, když jste je předešlý den zapomněly mokré v autě
• zda to vydrží vaše okolí. Pejskaři většinou při pohledu na naše plavání omdlévají, minule kvůli nám dokonce přibrzdil náklaďák, aby na nás se zděšením v hlase zahalekal že "máte dost!!"
• jestli ty kačeny konečně pochopí, že k vodě nejdeme kvůli tomu, abychom je nakrmily.

Snad nám to vydrží!

PS: a když budete moc hodní, jednou vám vyfotím naše speciální otužovací úbory...