úterý 22. července 2014

Když se vám narodí malý entomolog,

nestačíte zírat. Za prvé vás s lupou houpající se nízko u pasu rychle poučí o tom, že ploštice se nejmenuje ploštice, ale Ruměnice pospolná. Že Zákeřnice červená má jedovatou krev a oblíbený hovnivál není hovniválem, ale Chrobákem lesním.

Nutno podotknout, že když se malý entomolog narodí do správné rodiny, mají radost všichni. Malý entomolog z toho, že se rodiče neštítí života s více jak dvouma nohama a rodiče z toho, že si trošku rozšíří obzory. Upřímně, nikdy by mě to nenapadlo, ale hmyz je tak neuvěřitelně zkoumatelný. V lese už se nerozhlížím po houbách, ale po havěti, protože co kdybychom narazili na něco, na co jsme ještě nenarazili.

Entomologie je pro děti ideální. Táhne je to do přírody, v lese o nich nevíte (dokud tedy nezvolají "tadýýý"), mají rádi zvířata a při napichování havěti na špendlík se krásně procvičí v jemné motorice (poznámka pro ochránce zvířat: sbíráme brouky zásadně v mrtvém stavu).

Jo, a abych nezapomněla! Entomologie je nakažlivá. Nakazí se jí rodiče, kamarádi děti (ať se to jejich rodičům líbí nebo ne), občas i rodiče kamarádů dětí...

A tak se stane, že k vám jednoho dne dorazí balíček. Balíček od kamarádů, kteří vědí, že vaše dítě vymění čokoládu za vážku a zmrzlinu za chrousta. A on tam je! Meta naší entomologické sbírky, pomyslná špička, kterou už asi těžko překonáme. Obr! Roháč obecný! Nádherný!





Děkujeme a jdeme shánět špendlík na takové giganty..


čtvrtek 10. července 2014

Když prší,

je čas na pohádku. A jakou dneska? Přeci tu O perníkové chaloupce.


Hra pro Jeníčka a Mařenku, vhodná od 2 let až do doby, kdy udržíte kostku v ruce. Jednoduše se jednoho dne ztratíte v lese. Ne, že byste si z toho něco moc dělali. Jahod je tu spousta. I když, už se trochu stmívá.


A tak tím starým známým způsobem zmapujete okolí a jdete za světýlkem. A ono voní! Jenomže! Je tam babka - moje verze, je tam dědek - herní verze (znáte někdo verzi s dědkem? Trochu jsem při dotazu "co tam ten dědek dělá" tápala)

 

Hráno 4x za sebou. Skóre matka - dítě  1:3.

 

Pořízeno v Sue Ryderu, vyrobeno 14. března 1990. Tomu říkám úlovek pro deštivá odpoledne..



Ať ještě chvíli prší...

pátek 27. června 2014

Dnešní ráno

bylo TAK voňavé! Jahody, kam se podíváš!


Sezóna samosběrů je v plném proudu a to mi nedá spát. Kdesi v mozku se mi pravděpodobně už velmi dávno otiskla informace o tom, že co je zralé, musí se posbírat a přetvořit v jakoukoliv laskominu. Prázdné skleničky ve sklepě mě znervózňují. 

Ranní hodinka stačila na pořádný košík jahod. Cestou domů jsem svědomitě přemýšlela o tom, jak s nimi letos naložím. Po otevření dveří mi ale bylo jasné, že jahody je především potřeba uchránít. Jatoty, jatoty! znělo chodbou a košík mi byl okamžitě zabaven.

Kilo padlo okamžitě, další várka kamarádům


něco na knedlíky a zbytek na marmešku.


S poctivými kusy jahod!


Konzistence řidší (želíruju jen cukrem a kyselinou), výsledek opravdovější..

Jeden díl Čtyřlístku se jmenoval Mixle v pixle. Známá čtyřka konzervovala vůně a zvuky do konzervy. Jahodovou vůni bych konzervovala hned a tajně bych si jí v zimě pouštěla přímo do nosu neb to je mana!

Už se těším na svačinu.. 


sobota 21. června 2014

United Islands


Letos jsem s nimi vůbec nepočítala. Měli jsme se do neděle dovolenkovat, takže ostrovy zase až za rok. Jenomže čtrnáctidenní dovolená nás tak zmohla, že jsme už ve čtvrtek sotva pletli nohama a zaveleli ústup. Páteční návrat byl radostný. Ani jsem netušila, že se někdy budu domů tak těšit. 

Absťáků, které se dostavily, bylo více. Vlastní vana. Vlastní postel. A moře časopisů, které na nás číhaly ve schránce. Čekaly na přečtení a my si večer sedli a četli a četli, dokud nám hlavy nepadly.

A než padly, dolistovali jsme v Reflexu až do kulturní rubriky, která má tu zázračnou moc překopat vám od základů lenošivé sobotní plány a nedá vám spát, dokud se tedy definitivně nerozhodnete, že odpočinek počká a na Ostrovy se půjde. A šlo se a zase to stálo za to!

Potěšily nás všechny. Pro mikroušky tvoření,


rebelský street art, který absolutně není možno fotit neb děti se sprejem v ruce jsou nebezpečné sobě, vám i vaší fototechnice..


a spousta hejblátek, házítek a bublátek.


Pro nás Mydy rabycad. Elektroswing rozvlnil celou Kampu. Dobrý jsou! Na živo pak dost dobrý! Jen s dětma za krkem toho moc nenakřepčíte:-)


Léto definitivně začlo! Fesťákům zdar!



pondělí 2. června 2014

48 hodin jen pro sebe

To byl takový luxus, že tomu doteď nemůžu věřit!

1) Jela jsem vlakem! Hodinu a půl! A jenom četla knížku


2) Vstávala jsem v půl deváté a po krátkém přemítání napodruhé až ve čtvrt na deset
3) Nedělala jsem nic, co bych vyloženě nechtěla (úklid např.)
4) Šila jsem Mls Bagy, které poslední dobou tak zanedbávám


5) Pila pivo, aniž bych si u toho musela říkat "dost, ráno vstáváš"
6) Popovídala, aniž by mě někdo tahal za rukáv s tím, že potřebuje čůrat         
7) A připravila dětem uvítanou a dárečky k jejich nedělnímu svátku




To byl moc dobrý víkend! 
A dobré taky bylo, když se mi všichni vrátili.. Není nad to, když se vám začně stýskat..

pátek 30. května 2014

Do kina jedině s obručí

Nové zadání od Míši znělo jasně: obaly na obruče a to tak, že co nejdřív, neb dochází zásoby a obruče musí vyladit outfit s letošními letními trendy.

Ušito! A kde si je předáme? V kině, samozřejmě! A cestou? Pár cvaknutí, ať nám to rychle utíká. 





Nakonec jsem si taky zapózovala




Volným večerům se zvědavými revizory a spoustou blbin ZDAR! NAZDAR!



čtvrtek 29. května 2014

Ale BEZe všeho!

Rostou! Úplně všude! Voní na sto honů a lákají. K čuchnutí, k utrhnutí, k obalení na řízek, k usušení na zimu a hlavně k převtělení do štávičky. Na slunečné dny. S citrónem. A s ledem. A se spoustou brček. A pohodičnou...

BEZ



NAMOČIT..


A ZAČAROVAT VE ŠŤÁVU



Letos poprvé se třinovým cukrem. Šťáva je tmavší a trošku voní po tmavém cukru. 
 
Bude brzy pryč;-)